Madridskou architekturu není možné snadno specifikovat ani popsat v jedné větě. Na výstavbě v tomto městě se totiž vždy odráží vlivy dynastií, které v daném období vládly ve Španělsku - od panovníků z Flander přes Rakousko až po Francii. Madrid vlastně nikdy nebyl z hlediska architektury inovativním městem, vždy se přizpůsoboval vlivu cizích stylů, které si postupně vzal za své.

Předtím, než se stal hlavním městem Španělska, byl Madrid městem bez velkého významu. Všechno se změnilo, když sem byl během vlády Filipa II. přemístěn královský dvůr (viz historie Madridu). Zbytky arabského opevnění postaveného během 10. století je možné vidět u nynějšího Královského paláce, vedle Cuesty de la Vegy, která navazuje na ulici Calle Mayor.

Středověký Madrid tvořila hrstka cihlových věží mudéjar. Dnes tyto cihly můžete spatřit na kostelech San Nicolás de los Servitas z 12. století (ulice Calle de San Nicolás, na konci ulice Calle Mayor) a San Pedro el Viejo na Costanille de San Pedro. Mudéjar odráží styl výstavby budov konstruovaných muslimy žijícícími na křesťanském území v době před inkvizicí ve Španělsku.

Architektura v Madridu během éry Habsburků (16.-17. století)
Nejlépe tento architektonický styl objevíte, pokud navštívíte Plaza Mayor. Především břidlicové vrcholky a fasády v barvě cihel jsou dvěma klíči k pochopení pojmu takzvaného "kastilského baroka". Nejvýznamějšími stavbami z tohoto období jsou Puente de Segovia, Plaza Mayor, Casa de la Villa (na náměstí Plaza de la Villa, calle Mayor) a z okolí Madridu El Escorial. Stačí se projít po čtvrti "Austrias", známe také jako "La Latina" a "Madrid de los Hapsburgos", a hned budete mít pocit, jako byste se procházeli Madridem během erý Habsburků a snadno si představíte, jak asi město během svých počátků vypadalo.

Architektura v Madridu během éry Bourbonů (18.-19. století)
Madridská architektura se s Bourbonskou dynastií stává díky francouzskému a italskému vlivu zdobenější. Hospic Pedro de Ribera, nyní Městské muzeum, v ulici Fuencarral (čtvrť Malasaña) je dokonalým příkladem rozvoje kastilského barokního stylu. Všimněte si především dekorativních prvků a složitého frontónu. Nedaleko Městského muzea se nachází bývalé kasárny Conde Duque, nyní kulturní centrum - další krásný příklad bourbonského Madridu.

Během 30. let 18. století řídili italští architekti Filippo Juvarra a Giambattista Sacchetti výstavbu Královského paláce na místě, kde stál arabský Alcázar (viz turistika v okolí Plaza Mayor).

Nejvýznamější postavou v historii madridské architektury však nebyl žádný architekt, ale panovník Karel III. přezdívaný "král zdiva". Karel velmi dobře věděl, že Madrid poněkud pokulhává za dalšími evropskými metropolemi jako Řím, Paříž nebo Londýn. Proto se rozhodl zvýšit prestiž Madridu rozšířením města směrem do zelených částí (prado) v dnešní čtvrti Huertas. Široké Paseo del Prado, které se táhne od Plaza de Cibeles k Puerta de Atocha, bylo určeno jako sídlo významných španělských institucí: Muzea přírodních věd (nyní Prado), hvězdárny a botanické zahrady. Všechna tato místa dodnes fungují a na obou stranách na ně navazují bohatě zbodené fontány Cibeles a Neptuno.

Bourbonský rozmach během 19. století pokračoval, aby přinesl výstavbu tak významných budov jako je Národní divadlo, Las Cortes, Banco de España, Casa de América a také panských sídel v bohaté čtvrti Salamanca.

Architektura v Madridu: od 20. století dodnes
Prohlídka architektury od počátku 20. století vede přes Gran Vía, ale nejprve začněte na náměstí Cibeles, kde se musíte podívat na slavnou budovou pošty Correos. Dále pokračujte přes budovy Metrópolis, které stojí na spojnici ulic Gran Vía a calle Alcalá, projděte se také kolem kina Palacio de la Música, budovy společnosti Telefónica a dále udržujte stejný směr až na Plaza de España.

Po občanské válce v 30. letech minulého století a fašistické diktatuře byly v Madridu po roce 1975 vystavěny nové budovy. Moderní Madrid reprezentuje Puerta de Europa, dvojice šikmých věží na Plaza de Castilla a velká bílá věž Torre Picasso. Muzeum královny Sofie získalo nový moderní kabát v podobě červené lesklé fasády, kterou kromě výstavy moderního umění také stojí za to vidět..